|
|
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Současný vedoucí práce: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc. Původní vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Původní konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova a jaké v ČR existují náhradní formy péče. Je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice...
|
|
|
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova, jak se dělí a jak v ČR funguje a jaké zde existují náhradní formy péče. Samozřejmě je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice OSPOD. Protože je téma nahlíženo...
|
|
| |
|
|
Hostitelská péče v ČR
Jílková, Anna ; Stretti, Sylvie (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na Hostitelskou péči v České republice. První kapitola se zabývá attachmentem a jeho vysvětlením. Druhá kapitola popisuje náhradní výchovu v České republice. Součástí kapitoly je výčet forem náhradní rodinné péče a druhy ústavních zařízení. Třetí kapitola se zaměřuje na hostitelskou péči a její legislativní rámec, formy, výhody, rizika a proces zprostředkování hostitelské péče. Ve čtvrté kapitole jsou uvedeny konkrétní příklady hostitelské péče. V páté kapitole je popsána metodika k dotazníkovému šetření, které je zaměřené na hostitelskou péči. Obsahem šesté kapitoly je vyhodnocení dotazníkového šetření. K definování problematiky autorka využívá odbornou literaturu zaměřenou na náhradní rodinné péče a hostitelskou péči, zákony České republiky (tj. Zákon o sociálně- právní ochraně dětí, Občanský zákoník a Zákon o výkonu ústavní výchovy). Dále čerpá z internetových zdrojů zabývajících se hostitelskou péčí, jako jsou stránky občanského sdružení Děti patří domů, Střediska náhradní rodinné péče. Cílem práce je ověření teoretických faktů vyplývajících z odborných zdrojů a deskripce hostitelské péče v České republice.
|
|
|
Proces schvalování žadatelů o osvojení
Novoveská, Lucie ; Poláčková, Věra (vedoucí práce) ; Vítečková, Michaela (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce je věnována náhradní rodinné péči, především osvojení. Zabývá se srovnáním ústavní a rodinné péče, motivací k rodičovství, formami náhradní rodinné péče, osvojením, jeho historií, typy, biologickými a psychologickými hledisky a jeho dalšími aspekty. Hlavním tématem je proces schvalování žadatelů o osvojení, který je povinný pro všechny, kteří se rozhodli přijmout dítě do náhradní péče. Analyzovala jsem zde celý proces a jeho jednotlivé části. V empirické části jsem provedla analýzu zkušeností žadatelů s tímto procesem. Závěrečná část obsahuje kazuistiky šesti rodin, které ukazují různost žadatelů a jejich rodinného zázemí.
|
|
|
Pěstounská péče na dobu přechodnou v České republice a její situace v důsledku legislativních změn
Hadrbolcová, Žaneta ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Pěstounská péče na dobu přechodnou v České republice a její situace v důsledku legislativních změn" se zabývá současnou situací na poli pěstounské péče po zavedení novely Zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která vešla v platnost počátkem roku 2013. V první části jsou vymezeny pojmy, které jsou zásadní pro další části práce. V deskriptivní části se zabývá charakteristikou pěstounské péče dlouhodobé, protože pěstounská péče na dobu přechodnou z tohoto typu péče vychází. Dále se tedy věnuje deskripci pěstounské péče na dobu přechodnou. Vysvětluje, co tento typ péče znamená, co obnáší a pro koho je určen. Vymezuje, jaké podmínky musí zájemce o pěstounskou péči na dobu přechodnou splnit a jak se vlastně takovým pěstounem stane. Nezanedbatelnou částí jsou také podmínky financování obou typů pěstounské péče. Analytická část práce je zaměřena na názory pěstounů i odborníků. Zásadní je zde názor na novelu, zda se situace po jejím zavedení skutečně změnila, a to jakým způsobem se zlepšily či zhoršily podmínky. Dalším okruhem jsou pak názory na pěstounskou péči na dobu přechodnou, zda je její zavedení dobře provedené, zda jsou nějaká místa, která by se dala vylepšit a konečně, jaký je vlastně o tento druh péče zájem.
|
|
|
Cesta dítěte z vlastní do pěstounské rodiny - Náhradní rodinná péče v České republice
Kellnerová, Eva ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Diplomová práce "Cesta dítěte z vlastní do pěstounské rodiny - Náhradní rodinná péče v České republice" se zabývá problematikou náhradní rodinné péče se zaměřením na pěstounskou péči. Je brána v potaz také ústavní výchova, neboť i ta je jednou z možností umístění dítěte mimo vlastní rodinu. Ústavní výchova by ovšem měla představovat krajní řešení, neboť prioritou a v zájmu dítěte je, aby vyrůstalo v rodinném prostředí. Česká republika je ze strany mezinárodních organizací dlouhodobě kritizována za příliš vysoký počet dětí vyrůstajících v ústavech a za nedodržování práv vyplývajících z Úmluvy o právech dítěte. V této souvislosti je aktuálně diskutovaným tématem v České republice pěstounská péče s úvahami nad případným zavedením profesionální pěstounské péče. Kritiky však nezůstává ušetřen ani současný model pěstounské péče. Řešením pro současný systém péče o děti bez rodinného zázemí je zavedení profesionální pěstounské péče, která umožňuje dětem, které nemohou vyrůstat ve své biologické rodině a nejsou z právních či faktických důvodů vhodné pro osvojení, vyrůstat v rodinném prostředí. Pozornost je věnována zahraničním zkušenostem se zvláštním důrazem na institut profesionální rodiny, který již několik let funguje na Slovensku a může být i dobrým příkladem pro Českou republiku.
|
|
|
Možnosti zvyšování zájmu o pěstounskou péči v České republice
Hadrbolcová, Žaneta ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Pro většinu lidí představuje rodina místo, ve kterém se cítí v bezpečně a milováni, ovšem ne všichni mají to štěstí, že fungující rodinu mají. V případě, že biologická rodina dítěte nefunguje tak, jak by měla, a dítě je nějakým způsobem ohrožené, má stát několik možností, jak dítěti pomoci. V případě, že má rodina řešitelné problémy, může stát pomocí preventivních zásahů různými způsoby situaci zlepšit. Pokud ale ani tyto zásahy nepomohou a dítě je nuceno rodinu opustit, je třeba dítěti zajistit alternativní prostředí. Dítě může být buď umístěno do ústavní péče, tedy do nějakého institucionálního zařízení, nebo do náhradní rodinné péče. Vzhledem k nedostatkům institucionální péče jsou v současné době podporovány hlavně různé formy náhradní rodinné péče. Pravděpodobně nejznámější formou náhradní rodinné péče je adopce, neboli osvojení, které dítěti zajistí novou rodinu a v rámci kterého dojde k přetrhání vztahů mezi dítětem a rodinou původní. Tato forma je ale možná pouze pro malé procento opuštěných dětí, protože většina z nich určitý vztah s původní rodinou má. Pro tyto děti pak představuje alternativu další forma péče, a sice pěstounská péče. V případě pěstounské péče dítě vyrůstá v náhradní rodině, pěstouni o něj každodenně pečují, ovšem dítě má stále vztah také k biologickým rodičům. Česká...
|
|
|
Pěstounská péče na dobu přechodnou v České republice a její situace v důsledku legislativních změn
Hadrbolcová, Žaneta ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Pěstounská péče na dobu přechodnou v České republice a její situace v důsledku legislativních změn" se zabývá současnou situací na poli pěstounské péče po zavedení novely Zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která vešla v platnost počátkem roku 2013. V první části jsou vymezeny pojmy, které jsou zásadní pro další části práce. V deskriptivní části se zabývá charakteristikou pěstounské péče dlouhodobé, protože pěstounská péče na dobu přechodnou z tohoto typu péče vychází. Dále se tedy věnuje deskripci pěstounské péče na dobu přechodnou. Vysvětluje, co tento typ péče znamená, co obnáší a pro koho je určen. Vymezuje, jaké podmínky musí zájemce o pěstounskou péči na dobu přechodnou splnit a jak se vlastně takovým pěstounem stane. Nezanedbatelnou částí jsou také podmínky financování obou typů pěstounské péče. Analytická část práce je zaměřena na názory pěstounů i odborníků. Zásadní je zde názor na novelu, zda se situace po jejím zavedení skutečně změnila, a to jakým způsobem se zlepšily či zhoršily podmínky. Dalším okruhem jsou pak názory na pěstounskou péči na dobu přechodnou, zda je její zavedení dobře provedené, zda jsou nějaká místa, která by se dala vylepšit a konečně, jaký je vlastně o tento druh péče zájem.
|
|
| |
host ::
RSS.